Osvobození

Není to dávno,
Co začal náš příběh.

Už je to pryč, cítím jen prázdno,
Snažím se vstát i přes další steh,
Nemůžu křičet ani zastavit dech.

Vzpomínám dál na to co bylo,
spíše co mohlo být.
Něco co srdce si přálo,
ale není správné to mít.

Úvahy nad tím jak jsem to skončila,
bylo to správné, či bych to změnlila?
Nechci už plakat v koutě,
cítím se jak pes v boudě.

Roztáhnu křídla,
nebudu dál jen stát.
Přeji si abych žila
a nemusela se dál zbytečně ptát.