To asi ani nejde, jak si strach představit, možná samé kříže na těle, a jizvy v duši. Pěkná ale tesklivá.
25.02.2024 12:21:55 | Paulín
Děkuji za citlivé srdce při čtení.
25.02.2024 12:40:12 | mkinka
řekl bych, že strach je zde vystižen dosti trefně...
18.01.2024 18:40:13 | Koala
Moc děkuji za Tvou podporu. Vážím si jí.
18.01.2024 18:57:57 | mkinka
Jo... přesně... diky, Jitul
18.01.2024 17:01:23 | Anfádis
Objímám a děkuji Vlaďko.
18.01.2024 17:02:46 | mkinka
Mkinko, ty jsi ten strach vykreslila tak opravdově a silně. Jen ať je brzo pryč a neznámá maluje třeba úsměv.
18.01.2024 14:25:01 | cappuccinogirl
Děkuji mockrát za poslání úsměvu neznámé.
18.01.2024 14:28:27 | mkinka
naprosto výstižné! ***
18.01.2024 13:41:19 | narra peregrini
Děkuji za podporu nejen básně, ale i osobní a děkuji, že jsi tady na Literu se mnou.
18.01.2024 13:42:25 | mkinka
však bez Tebe by to snad ani nebyl liter :)* zrovna včera jsem stála svému strachu tváři v tvář... ještě ho cítím za krkem.. trefila jsi to přesně...
18.01.2024 13:51:32 | narra peregrini
Děkuji a ta vnitřní síla napsat právě dnes tuto báseň byla z duše. Hodně síly do překonávání překážek, byť by bylo vše sebetěžší. Důležité je vše prodýchat a věřit si.
18.01.2024 13:58:26 | mkinka
on je strach sám o sobě v pořádku :) vlastně nás drží na živu... drží nás v opatrnosti... jen mu člověk nesmí příliš propadat no... uf, sama občas zápasím, znám :)* S tím dýcháním je to přesně tak. Také jsem se to naučila, až sama sebe udivuji, jak to mám zautomatizované ... je to základ a tak snadno opomíjený :)
18.01.2024 15:06:36 | narra peregrini
Ano. Tak jest, milá Narro.
18.01.2024 15:21:02 | mkinka