Neharmonie

Kývu se stále tam a sem,
někdy si pletu noc a den,
v jednu chvíli šťastlivcem,
jindy bědujícím chudákem.

Tak to pokračuje, nepřestává.
Na kloub se tomu snažím přijít,
přijít na to však nezvládám,
netuším co dál se má dít.

Ptám se, proč síla střídá slabost,
a činy si mění místa s leností?
Této neharmonie už mám dost!
Co mne od toho jen odprostí?

"Nic, jen čekat dál,
tomuto přítrž nelze dát."
Toť mi v mysli ledu vítr vál
a já nemoh už klidně spát.