Zmačkaná báseň
Zmačkaná báseň
Slzy až po ramena.
Slova skoro němá.
Sny utekly do ztracena.
A báseň cizí rukou
padá do koše.
Umírá poslední naděje,
že slovo pokvete.
Nikdo jí nenajde.
Tiše a skromně umře.
Za sto let si někdo vzpomene.
Bylo to dítě nadané.
Ale už nevstane.
To duše přihlíží z nebe.
Už nebrečí.
Jen déšť sype.
A maluje chodníky
ba tiše prosí.
Smím?
30.01.2024
Autor mkinka, 31.01.2024
Přečteno 195x
Tipy 39
Poslední tipující: Misha, jort1, Iva Husárková, Fialový metal, enigman, Jeněcovevzduchukrásného, Anděl, Dračí, Anfádis, RadekČ, ...
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
... no, ještě, že jsi ji opravdu nezmačkala ;)... Děkuji, JT
03.02.2024 22:32:09 | mravenec
