Návštěvnost
Zmačkaná báseň
Zmačkaná báseň
Slzy až po ramena.
Slova skoro němá.
Sny utekly do ztracena.
A báseň cizí rukou
padá do koše.
Umírá poslední naděje,
že slovo pokvete.
Nikdo jí nenajde.
Tiše a skromně umře.
Za sto let si někdo vzpomene.
Bylo to dítě nadané.
Ale už nevstane.
To duše přihlíží z nebe.
Už nebrečí.
Jen déšť sype.
A maluje chodníky
ba tiše prosí.
Smím?
30.01.2024
Slova skoro němá.
Sny utekly do ztracena.
A báseň cizí rukou
padá do koše.
Umírá poslední naděje,
že slovo pokvete.
Nikdo jí nenajde.
Tiše a skromně umře.
Za sto let si někdo vzpomene.
Bylo to dítě nadané.
Ale už nevstane.
To duše přihlíží z nebe.
Už nebrečí.
Jen déšť sype.
A maluje chodníky
ba tiše prosí.
Smím?
30.01.2024
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
... no, ještě, že jsi ji opravdu nezmačkala ;)... Děkuji, JT
03.02.2024 22:32:09 | mravenec
Ano, je tady má básnička a děkuji.
03.02.2024 22:40:28 | mkinka
pročpak by umírala?...v koši je toho tolik zajímavého k vysypání...
31.01.2024 22:32:14 | enigman
Máš pravdu.
31.01.2024 22:36:45 | mkinka
Krásné....objala bych Tě...
31.01.2024 15:19:40 | Anděl
Objimam virtuálně spřízněnou duši a děkuji.
31.01.2024 15:33:55 | mkinka
každé básně, která nespatří světlo světa, je škoda veliká
31.01.2024 14:39:43 | Dračí
Děkuji mockrát za podporu.
31.01.2024 14:41:40 | mkinka
Mkinko ty umíš tak silně ten smutek vyjádřit...
31.01.2024 13:01:07 | cappuccinogirl
Děkuji za podporu básně a za poctivé čtení.
31.01.2024 13:02:42 | mkinka