Samota

Samota je bezpečí
před strachem zvenčí.
Celý den rutina,
protože nic jiného nezbývá.

Bolest, o které se nemluví.
Jen mlčí.

Kdo zavolá?


Já už nikoho nečeká.
Pomalu si zvyká
a ve stínu dožívá.

Už zas prší
jako duše ponurá.

Třeba i smutek
jednou okorá
a budou na něj dva.
Opona se zavírá.