Učím se
Učím se
Žít bez potřeb těla.
Práce od rána do večera volá.
A tvrdý v kůrce chleba.
Z ozónů nekonečna
lidé nechápou,
že jsem nedostupná.
Usínám někdy i před pátou
a začínám čtvrtou.
Modlím se každou hodinou,
že nezůstala jsem bažinou
a propady podepřely verše.
V tlukotu bez cíle
sbírám zbytky síly.
Jednou umřu
a den bude odměněný.
Dnes ještě ne.
Vím, že jednou
o mě někdo román napíše.
Byla a psala do šuplíku
či brečela se slovem.
Ta věčně bílá
skoro bez kyslíku
hledala svět v shluku jmen.
Komentáře (19)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Každý jednou umře, ale ještě máš dost času aby jsi zažila radost.
21.02.2024 19:20:10 | Paulín
Děkuji za slova podpory od srdce. To bylo krásné. Otevřela jsem Liter a jeden komentář za druhým. Fakt super a moc děkuji.
21.02.2024 20:02:11 | mkinka
...o mě nikdo nic nenapíše...introvertů si stejně nikdo nevšímá už za života...takže jsem zvyklej...;-) abych si z toho udělal trochu legraci...
02.02.2024 18:18:31 | Marten
Poslyšte lidé modří,
poslyšte vyprávění,
o korábu co mořem naším pluje
a o muži, co lodi té šéfuje.
Kapitán Marten
ten svoje ha hou hou nám v básních prozpěvuje!
Když rozezní se jeho Blues,
To věřte, že leckterá z Múz
své uši nastaví a tiše se
zaposlouchá…
…a pak že o tobě nikdo nic nikdy nenapíše, už za života to máš "posichrovaný":-):-):-):-):-)*
(Mkinko promiň, že jsem ti to vlípla sem, snad nevadí)
02.02.2024 19:13:41 | cappuccinogirl
...dík za ten chvalozpěv...hezký...;-) víš, já vlastně svý blues nepíši pro žádnýho posluchače...jestli se někomu líbí nebo ne, to je jeho věc...;-)) introvertovi je to jedno...odezvy ho možná baví, ale to je o něčem jiným...o lidech.
02.02.2024 19:29:10 | Marten
A víš, že já to cítím stejně??? Pro mne jen ten, kdo čte, důležitý, ale není důvodem mého psaní, obecně (něco jiného je to pochopitelně u adresnýho dílka), že se to, co napíšu, líbí, je pro mne třešničkou, takovou sladkou odměnou, po který se třeba i olíznu, ale i kdyby nikdo nečet, přesto bych psala, snad rozummíš...
02.02.2024 19:37:51 | cappuccinogirl
...chápu snad dost...já básně nepíšu, básně píší mně...dycky tvrdím...;-) trochu ironie, ale mě na autorovi nezáleží...první je dílo, co v něm je vyjádřený...Mkinka by souhlasila, vypisuje si svoje...
02.02.2024 19:48:45 | Marten
Děkuji za Martena. To plně podporuji. Marten si to zaslouží.
02.02.2024 19:26:26 | mkinka
Reagovala jsem na jeho poznámku o lidské nevšímavosi a lhostejnosti...nejsou všichni takoví...:-) Trošku jsem pohladila a snad mu tu domněnku aspoň trochu nabourala:-) a vlastně mne těší, že zrovna tady u tebe, protože i ty sama jsi silně empatický člověk, mnoho chápeš:-) Ráda tě za to mám, moc:-)*
02.02.2024 19:34:05 | cappuccinogirl
To je dobře, že pomáháš a slovem jsi nablízku.
02.02.2024 19:49:41 | mkinka
Marten je bezva:-)
Toho si "hlídám"... bo až vypluje na Sargas, chci mu na palubě vařit kafe:-):-):-)
02.02.2024 19:53:14 | cappuccinogirl
a k čemu ti ten román bude...? co jít ze shluku radši ven a vyhledat svou nedostupnou dceru, nebo už dostupnou? ...
02.02.2024 13:54:07 | J's ..
Ono je to těžké. Píšu, abych unikla realitě. To jediné, co mi zůstalo.
Dcera už roky je pro mě nedostupná. Vdala se a měla promoci bez mé přítomnosti.
Je to bolavé. V listopadu jí bude 26.
02.02.2024 14:01:59 | mkinka
tak že dcera nepozvala na promoci..atd... to je potřeba překonat, nemít takové výčitky a prostě dceru vyhledat... co když si teď říká totéž, je to těžký? máš možnost udělat ten vstřícný krok, jsi její maminka
02.02.2024 14:12:55 | J's ..
Děkuji za slova podpory,ale je to opravdu složité.nemam kam ji hledat,ani nikam zavolat.hezky jsi řekl její maminka, kéž by takto uvažovalo více lidí.
02.02.2024 14:23:01 | mkinka
