Na mě už nezáleží.
Svět nemá příměří
a lidé si nevěří.
Divné míry
a láska není ve slevě.
Citová obleva
a křečovitý smích.
Snažila jsem se,
aby bylo, co na talíř.
Ztratila jsem přitom
sever i jih.
A groš spíše pálí
a dál brání jít.
Jsem ještě tady
s obrazem,
co míchá barvy
i brečí dálavou.
Tahám čtvrtku za sebou.
Ještě jsem a
vřelý všem dík.
Dojetí dává žít.
Malířka poezie
zas klokotá
v úpatí deprese.
Co je štěstí?
Jen malé
brouzdání po lese.
05.07.2023
Ale na tobě přece záleží, a moc, to si jen tak myslíš, je nás tady víc co Tě mají
rádi. A maluj, to pomáhá, myslet na hezčí věci.
21.02.2024 19:15:51 | Paulín
míchej míchej míchej své barvy a najednou uvidíš neznámou-úplně novou***ST*
06.02.2024 15:28:50 | Frr
Jsi opravdu malířkou poezie, navíc moudrou,co nejpříjemnější den přeju tobě i kočičkám:-*
04.02.2024 13:50:16 | cappuccinogirl
Krásné, bravoo***
04.02.2024 12:43:31 | Dejvis