Zase a zase smutná

Ráno za tmy
a večer počítám hvězdy.
Vlak nepřátelský se mi zdá.


Napsala jsem horu básní,
ale nestalo se.


Žádné dva.


Sednu si,
kde nikdo nesedí.



Mám ráda ticho
a že mě nikdo nevidí.


Vzpomínám na mámu,
jak nechápala,
že chci vypnout rádio.


To hlava bolela.


Jen papír,
samomluva a rozvaha.


Myslela jsem na smrt,
ale nechala si to pro sebe.

Jen píšu
a rdousím žár,
co uniká


a zase


zase


bez Tebe.