Návštěvnost
Zase a zase smutná
Zase a zase smutná
Ráno za tmy
a večer počítám hvězdy.
Vlak nepřátelský se mi zdá.
Napsala jsem horu básní,
ale nestalo se.
Žádné dva.
Sednu si,
kde nikdo nesedí.
Mám ráda ticho
a že mě nikdo nevidí.
Vzpomínám na mámu,
jak nechápala,
že chci vypnout rádio.
To hlava bolela.
Jen papír,
samomluva a rozvaha.
Myslela jsem na smrt,
ale nechala si to pro sebe.
Jen píšu
a rdousím žár,
co uniká
a zase
zase
bez Tebe.
a večer počítám hvězdy.
Vlak nepřátelský se mi zdá.
Napsala jsem horu básní,
ale nestalo se.
Žádné dva.
Sednu si,
kde nikdo nesedí.
Mám ráda ticho
a že mě nikdo nevidí.
Vzpomínám na mámu,
jak nechápala,
že chci vypnout rádio.
To hlava bolela.
Jen papír,
samomluva a rozvaha.
Myslela jsem na smrt,
ale nechala si to pro sebe.
Jen píšu
a rdousím žár,
co uniká
a zase
zase
bez Tebe.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Nejsi sama, je nás víc co jsme s Tebou. S jarem se vrací radost, přeji.
20.02.2024 20:20:55 | Paulín
Děkuji a opravdu mám radost z takového krásného množství komentářů a ohlasů na básně. Je to čest vše číst a vnímat, že jsem čtená a tebou v písmenkách oblíbená.
20.02.2024 20:48:33 | mkinka
ale mkinko Tvé texty /i když tradičně pořád skvělé/ vypovídají o stále bezbrannějším smutku>..ST*
17.02.2024 11:41:51 | Frr
Děkuji za slova podpory, které si vážím.
17.02.2024 11:42:37 | mkinka
Krásně napsáno, povedené.
16.02.2024 08:20:08 | Rýmovník
Děkuji mockrát za podporu básně.
16.02.2024 09:51:58 | mkinka