Psala jsem
Psala jsem
Anotace: Mozaika 2024
Ráno byla bílá střecha na garáži,
teď už slunce svítí.
Psala jsem,
jak raketa letí.
To bylo dávno,
kdy sousedka hrála
na piáno.
Pak o lásce plné květů
a teď ve slovech brečím
duší nahá světu.
Své sny jsou být básní.
Realita není.
Ptáčkové žijí,
jako má slova,
co se třepotají.
Dám nový restart?
Nevím.
Slza zas běhala
včera i po zádech.
Hluchá noc
a rychlý tep.
Slyšela jsem
své srdce
a postel říkala -
leť.
Není to báseň,
jen šelest
po probuzení.
To slza
oblékla další převtělení.
Další mezipřistání.
86 77.
Čísla lhát neumí.
Komentáře (14)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk18.02.2024 10:19:32 Iva Husárková
nejsem si úplně jistá, jako bývalá účetní, o těch číslech... :-))*
18.02.2024 10:22:14 mkinka
To je den narození.
18.02.2024 10:30:58 Iva Husárková
omlouvám se, to jsem nevěděla... objímám Tě :-))*
18.02.2024 10:38:36 mkinka
Mé básně jsou občas jako šifry. I já sama. Objímám též.
18.02.2024 10:42:31 Iva Husárková
šifru mistra Leonarda jsem kdysi přečetla za noc, ale to jsem ještě neměla z mozku krupičnou kaši, dneska jsem vděčná za dešifrovací klič. děkuji moc. :-))*
18.02.2024 10:43:22 mkinka
Rádo se stalo a dokud se píše, tak se žije a léčí se každá melancholie.
18.02.2024 10:46:03 Iva Husárková
ano. :-))*
18.02.2024 10:46:18 mkinka
Ju.
18.02.2024 10:48:50 Iva Husárková
asi brzy odpadnu, Hjustne... měj veselý zbytek dne. :-))
18.02.2024 10:49:43 mkinka
A tak posílám kočičkové pozdravy.
