Jarní

Hledím přes okno do chladného rána, 

poslouchám písničky brzkého jara, 

po tváři hladí mě chlad ruky zimy, 

proslýchá se, že svět nebude jiný.

Pod šedou oblohou krákorá vrána, 

z jejího zpěvu chlad do srdcí fárá. 

Šeď nebe pláče a komíny dýmí, 

slyším, že svět můj již nebude jiný.