Melancholická

U hradeb čeká
dívka rozcuchaná,
co neví,
že za rohem jí štěstí čeká.


Jen mlčí
v harmonii historie.


Těžká doba.

Slzy si
za polární záře myje.


Vidí rytíře
a necítí se sama.
Náhle je jiná doba.

Chce tam zůstat
a být milována.


Možná to brnění
dodá energii
i vůli žít.


I tam vidí smrt,
co se nedá obejít
či překročit.

Bere si šátek
a odchází.

Dno života krvácí.