Návštěvnost
Šestnáctý dopis lásce
Šestnáctý dopis lásce
že už nebudu psát,
ale co když by jsi mě měl
ještě trošičku rád.
Noc temná se na mě valí
a počítám svoje viny.
Za rohem dluhy
a divná realita.
Ze všeho strach
i tíha světa.
A Ty mé nemoci
také sčítám.
Pálím papír.
Na víc sílu nemám.
Sama.
Sama.
Sama.
Hlava přejetá traktorem.
Na další život nemám.
Tak prostě skládám
a brečím mezi slova.
Už jsem taková
a nebudu jiná.
Kde jsi lásko?
Světlo se samo zhasíná.
Chybí i ta dávná mlhovina.
Krásnou noc,
kéž bych Ti popřát mohla.
Uvnitř jsem bez Tebe tak pustá.
V té depresivní tmě cítím vězení,
kde není vysvobození.
S hledá klíč.
A tápe a slzy utírá.
M už na nic nemá.
O věří a hledá písmena pozůstalá.
T ve stresu tělo sžírá.
A slzu podpírá
a v hrnku ta zvláštní abeceda.
Drnčí tristně sama.
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisknoc ovšem už čím dál tím dříve uhasíná a světlo má křepké nožky...víš to mkinko? ST*
19.03.2024 05:33:52 | Frr
Děkuji mockrát.
19.03.2024 05:41:49 | mkinka
:-( oj, mkinko, Tvůj dopis je STrašně smutný :-(, veselejší dny přeju :-)!
18.03.2024 07:05:38 | Fany
Za rohem dluhy
divná to realita
šeptá těm druhým
jak moc je vítá
Samota je kujva cynik
a sluší se říct jen dík
na konci duhy...
17.03.2024 06:15:20 | Marcone
Děkuji za podporu básně a tvůj komentář.
17.03.2024 07:51:32 | mkinka
Celý je to tak působivé a oslovující, zachytí se to jak kočičím drápečkem až v duši...ale Mkinko, ten konec, to je něco úžasnýho, i přes ten nebetyčnej smutek! Posílám pohlazení.
17.03.2024 01:52:41 | cappuccinogirl
Děkuji mockrát za čtení i v tuto hodinu a přeji ti v životě vše dobré.
17.03.2024 02:19:10 | mkinka