Návštěvnost
Ztrápená duše
Ztrápená duše
Do západu slunce ztrápený muž se dívá
Na lavičce sedí, v ruce revolver se mu kývá
Už nechce dál jít tou urputnou cestou
Jedině Smrt může se stát jeho nevěstou
Oklamán životem a všemi sladkými sliby
Tak jako každý na cestě své dělal chyby
Štěstí? Láska? Ty nikdy nepřišly k němu
Falešné naděje byly mu k ničemu
Už dost bylo bolesti, strasti a smutku
Už nebude nikomu dělat jen loutku
Pozvedá revolver, ke spánku ho přiloží
Rána
Ticho
Další ztrápená duše je na pravdě boží
Komentáře (17)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskTo je síla, moc krásně napsané:)
01.04.2024 14:32:05 | Anezka.M
Moc děkuji za komentář :-)
09.04.2024 12:45:00 | fisus
Na 1 báseň příliš mnoho klišé.
24.03.2024 09:47:36 | Iness
Píšu pro sebe a na "klišé" nekoukám. A co se i tom myslí ostatní, je mi u ...... sedací partie :) Hezky den.
24.03.2024 10:48:10 | fisus
Člověk není nikdy sám, rozhlédni se, každý strom a každá kytka je s tebou, i ta bouřka, i obloha...a jeden moudrý člověk řekl: když na tebe jde splín, zvedni se a jdi něco dělat, nejlépe pro druhé. Je v tom velké kouzlo, zkus to...
24.03.2024 07:22:52 | paradoxy
Objimam virtuálně
24.03.2024 05:59:27 | mkinka
Tvou zbraní proti strastem a smutku je tvý psaní.Dává sílu.
23.03.2024 23:04:28 | cappuccinogirl
Psaní a hlavně svět filmu.To jsou moje zbraně :)
24.03.2024 08:31:58 | fisus
i já měla v posledních dnech, pár takových myšlenek... jsou to JEN myšlenky, víš to, že jo? vypsat se, a jít dál... najít to hezčí, na co se dívat...
23.03.2024 23:01:41 | Sonador