Sama v davu

Uvnitř dusot koní,
myšlenky se honí.

Výčitky
a drobky z dlaní.

V prachu hledám
zázrak bezcennosti.


Nekvetu.

Jen brečím
do morku kostí.


Čas nepřevrátím.


To je dost,
že jsi si vzpomněla
po třech dnech.


Mlčím.

Svět není růžový.

Někdy je lepší se zašít
a ve vlastní krvi rezivět.

A čekat
na svůj pohřeb.