Urvat kůži,
Vyrýpat si orgány,
Do zrcadla se nechci už dívat.
Odkdy toto tělo není tělo,
Ale panenka,
Ale hračka,
Ale odpad,
Ale boxovací hruška?
Nechci ty ruce cítit,
Plno krve,
Plno tekutin,
Dělající se mnou to co jsem nikdy nechtěl.
Popadnu žiletku,
Potřebuje to víc jizev,
Aby to překrylo ty ruce.
Nepřekrýváš jen ruce, překrýváš sám sebe... taky jsem byla "boxovací", hodně pitomců si do mne rádo koplo... dlouho jsem se nechala, dnes už ne... i tvůj čas snad přijde, aby sis uvědomil, že žiletka není to, co chceš... myslím, že k zemi už ses díval dost dlouho, abys uměl obcházet kameny,zkus vztyčit hlavu, příteli:-)*
10.06.2024 10:29:06 | cappuccinogirl