Strach

Bojím se vymazání
z diapozitivů vzpomínek.
Strach chodí
a uvnitř malý plamínek.
Vyprahlá poušť
volá po vodě
a nevěří daleké náhodě.

Ten vítr rozhazuje vlasy.

Bude někdy fungovat
co bylo kdysi?

Tady jen houkačky
a probodnuté řasy.

Čas je zvláštní metla
ve tříslech.
Svíjí se
v úzkostných projevech.

Z kouta se dívám
v introvertní množině.

Mouchy nechte mě.