Přejete si

dát život za toho druhého.

Vidět ho alespoň
sedět na vozíku
místo postele.


Ten pohled
zní tak plačtivě.


Nic nemůžete.

Kříž v ruce
a děláte,
že nebrečíte.

Je Bůh skutečný?
Nebo si s námi hraje?


Naděje je bez barvy.
Hlava bez vlasů.

I pokyn hlavy je zázrak.

Bolest i žádný lepší zvrat.

Jen nemocniční řád.