Připadám si prázdná, plochá, dutá
Do naha svlečená a taky zutá
Otupělá tou trvalou bolestí
Co se na chvilku schová a pak zas dá pěstí
Prázdná schránka hezkých vzpomínek
Do nohy zaražen střep nebo kamínek
Kulhám si po cestě co jsem si vybrala
Špinavá, od krve... Co jsem zas zbabrala?
Jsem prostě upřímná i když to bolí
Lži okolo jsou rány sukovou holí
Silné dílo
oslovilo
hlavně ty poslední dva řádky...s těmi se nejvíc "vnitřně potkávám"
27.07.2024 23:31:23 | cappuccinogirl
Děkuji za reakci.
Nejzajímavější mi přijde, jak málo mi mou upřímnost věří a pořád nechápou, že je pro mě lepší vědět bolestivou pravdu a moci se podle ní rozhodnout než být krmena jedem lží.
28.07.2024 00:01:31 | LeaLee