jako zvětralá skála
se rozpadám
na tisíce drobných
prachových teček.
jsem před Tebou svlečen,
nahý a sám.
nikomu nechybím,
všechny postrádám.
nikoho neudržím,
nikomu nepomůžu
jsem suchej stvol
a ohýbám se pořád dál.
už nemůžu,
už jsem nalomený.
už hlavu vláčím po zemi.
a pomoc?
nepřichází. není.
nebo je,
ale nevím kde.
Bůh slibuje
a já mu věřím,
ale bojím se,
že nevydržím.
Taky mám někdy strach...podobně silnej jsem měla párkrát, ale jo, našel si mě...a já nevěděla, co bude.
Lidi vydržej hodně, když je třeba...a tobě přeju sílu...a jsem s tebou. Hledám si tě tady, abych ti mohla říct to svý: DRŽ SE*... Doprde.e furt to přece nemůže bejt jen špatný, to by nebylo fér...tak...ať je líp, i ve tvejch končinách!
01.08.2024 10:47:47 | cappuccinogirl
děkuju. je to naprosto fér. jsem sobec a žil jsem si sobecky. vím, že nějak vydržím (patrně), ale bojím se. mám toho už plný zuby...
01.08.2024 13:06:27 | masoks
Nevim, co je to kolem tebe...že tě to tak drtí. Ale je to jedno. Líbí se mi, jak to bereš, velkej souhlas...co si jeden nadrobí, to si i sežere... jen chci teda ještě todle - sobci jsme občas všichni, je to podle mě nutný, jen to musí bejt v nějaký rovnováze k tomu všemu ostatnímu... pokud jsi sobectví přehnal a dohnaly tě boží mlýny už tady na zemi... je to těžkej čas...jo...přesně na ty plný zuby...ale zatni je...
Že píšeš, je skvělý. Pomáhá to ventilovat...
01.08.2024 13:30:38 | cappuccinogirl
Neříkej že nikomu nechybis, kolík zvířátek by mělo rádo panička,co by se o ně staral, pejsek nebo kočka by byl pro tebe dobrý nápad.
01.08.2024 09:30:23 | mkinka
děkuju. ten pocit takovej mám, no. třeba to tak nyní, ale do těch svých fekálií chrlím ty svoje pocity, který mě dusej.
01.08.2024 13:03:08 | masoks
Terapie textem je velice důležitá a velmi očistná, pokračuj v ní dál,emoce nelze v sobě dusit,ale vypustit ze sebe jako špunt.jo.
01.08.2024 13:05:20 | mkinka