Moje srdce bije na poplach
ale tvá jednotka zůstává klidná
nechci útočit
ale jak se mám bránit?
Vzpomínáš jak jsme si každý den
hodiny a hodiny povídali
teď v kalužích u našich nohou
leží pár těl z hrdla vypadnutých slov
opravdu jsi právě zašlápla
tvé kdysi nejoblíbenější?
Na všech tvých cestách
vedoucích k srdci
stojí hlídky
na zádech vláčím
obrovský otazník
ty se jen díváš
a vůbec na nic
se už neptáš