Dál už nic

foto: Suzi Hazelwood

DÁL UŽ NIC

Pacifik se rozjíždí
opouštím stanici
s touhou a kytarou
rychlostí hlemýždí
jdu stezkou laskavou

triko po bedra
s vonícími květy 
bručení čmeláka
ach ta vedra
úsměv tuláka

kráčí mi vstříc
trochu se bojí
jehličí tlumí kroky
dál už nic
mizí léta i roky

další rok už nebyla
sám kráčím jehličím
rozjímám a přemýšlím
svůj život už dopila
ve vzpomínkách jí uslyším