Bylo to málo…

Bylo to málo a měls celý svět,
bylo Ti málo, tak málo let,
málo těch vzpomínek a málo cest,
tak málo příběhů, spadnutých hvězd.

Bylo to málo, co bylo Ti dáno,
moc málo času, málo těch chvil.
Proč Tobě od hvězd nebylo přáno,
abys tu s námi o moc dýl byl?

Bylo to málo, co vidět směl,
nelze to pochopit, bolest mě spaluje,
z té zprávy každý oněměl,
otřesný pocit v nás všech teď panuje.

Bylo to málo, abys utěšil,
ne, Ty za to nikdy nebudeš moct,
každého’s vždycky potěšil,
to Tvoje přítomnost měla tu moc.

Bylo to málo, co užít si mohl,
v osudný den, vesmír se pohl,
nikdy už srdcebol neopadne,
do starých kolejí nezapadne.

Bylo to málo, devět let Tvých
srdce rve z těla a vztek mění v pláč,
utichl navždy Tvůj dětský smích,
těžký je boj, když osud je rváč.

Bylo to málo, co Bůh ti dal,
tohle se nikdy nemělo stát,
snad si Tě někdo pod křídla vzal,
snad i Tvůj plamen bude vždy plát.

Bylo to málo, abys rozuměl,
však náš bol nikdy nechtěl by
pro spoustu lásky, cos v sobě měl.

Snad jsi tam nahoře..
Snad jsi tam chráněn anděly.