Strach milionkrát
Strach milionkrát
Ptáci mají křídla,
mouchy let.
Svítí štěstím na pohled.
Já jen sbírám zvuky
milých slepic,
vzpomínám na Plaňany.
Chce se mi brečet víc.
Prostě z dětství
nezbylo nic.
Prázdné ruce.
Malovala jsem ,
byla to vášeň.
Dívám se tupě na zem.
Není to báseň,
jen žíly prosily.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
přijde mi, že je té samoty moc
07.09.2024 12:54:47 | agent
tak maluj - vypusť slova do barev
a maluj, jako meditaci vědomou a nutnou
páč tíseň tísní zůstane pod neprodyšnou kutnou
když do žil nevženeš si novou svěží krev
tak maluj, nech pohltit se tvorbou teď a zcela
abys i ty se v odstínech zas znova rozbujela :)
07.09.2024 10:03:08 | šuměnka
