Anotace: Poněkud starší věc, která možná kdysi i vyšla ve sborníku. Čítá tak čtyři roky života. Něco optimistického :-)
Lyrika
Rozhrne snad nad obzorem slunce svůj zlatý háv,
jako když motýl nad květinou křídly máv
a svět zatřpytil se zlatavým pylem,
jenž vysvitl na obzoru bílém?
Tak vysoká oběť za tak málo!
Co nechtěla jsem,
nejhorším se stalo.
Voňavá noc plná krve,
jenž pryští z tepen země jako prve,
když poslala vzdech ptákům do výšin.
Píseň ptáků přetrvává, však já ji neslyším.
voňavá noc plná krve, co prýští jako prve - tak za prvé: líbí se mi ten neitřelý verš, narozdíl od těch předchozích v této básni. Za druhé: voňavá noc plná krve - to je zvláštní rozpor pro přemýšlení, tak mám o čem dumat, prima. A za třetí: díky za Tvůj komentář a uznání k mé "Jazyk".
15.04.2007 23:28:00 | ni.va
Koukám, že optimismus ti nikdy nechyběl:O) Je to moc zajímavá báseň, má svou formu, svýj smysl, své kouzlo a obsah.. Líbí se mi.
09.04.2007 22:43:00 | BlackTangerine