3285

Snad pod keřem šípkovým

či pod jabloní spí.

 

Jeho kosti.

Odvaha co dávno se vytratila.

Nevím, jen tuším,

zůstal tam na vždy.

Na poli bitevním.

Jen číslo.

Proč, pro co musel umřít?

Nedošel domů.

 

Zůstal tam ležet. 

Hrůza a zmar.

Jen havrani krákají a mlha houstne.

Křiklavé, šedé tupé dny.

 

Ticho kolem.

Pach vojáků co nedošli.

Jen leží na věky.

Černé hromady obludných válek.

Traviny po rozbitém poli i v zákopech.

 

Všude se válí mlha,

ukrývá otřesné svědectví hloupých rozkazů

těch co nemají cit.

Jen ničit, zabíjet oni chtěli.

 

Na hrobech žádné svíce.

Jen tráva, a rudé květy.

Jen tráva a vlčí mák.

 

Já vzpomínám...