Ze života jednoho úsměvu
Ze života jednoho úsměvu
Vezmu si ven úsměv
ještě předtím
ho obalím
do nasládlých vět
pak s tím
nasytím
tradiční odběratele
na pár hodin se zakuklím
do přijatelné sociální podoby
přesto budu souzený
za zády ve tvaru
těžko rozpoznatelného Vé
pomlouvaný
zasypán radami
přemoudřelých hrdinů
co jsou ve své tělesné vlasti
vyplenění
Vrátím se domů
vytáhnu úsměv
opatlaný od zbytečných slov
bez soudu
ho pověsím
na vyčištěný obličej
kde se bude
šťastně houpat
dokud oba spokojeně neusneme
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Mně tohle připadá jako geniální cesta, jak ze smutku ven.
Jen nebal do čehokoli úsměv, ten mnohé vydrží:-)
Ale sebe - sebe obrň
proti tomu, co se děje na ulici a všude kam zajdeš...
Vždycky tam najdeš,
co potěší, ale i co naštve, zabolí...
To se děje, a|ť zamíříš kamkoli:-)
|Jenže proč bys neměl dát na sobě znát,
že dejcháš volně a že žiješ rád...
Někdo bude ti to přát,
někdo závidět,
ale to je problém kolemjdoucích, ne tvůj
za úsměvem si klidně stůj
a když na tý tvý puse pozná, že má v tobě zastání
pak už vám dvěma nebrání
nic k upřímnýmu štěstí, nejen doma:-)**
Kostrbatej koment, ale skvělý dílo
ode mne gratulka a s úsměvem*
08.01.2025 22:59:19 | cappuccinogirl
