Lednová samota

Jaru je venku zima, a tak se schovalo do našich srdcí
Ale nehřeje, šetří síly
Vlastně skoro zebe
Slabé jako letní vánek
A bolestné jako hluchoněmé ticho podzimu
A šedé mlhy listopadového nebe
Námraza na stromech
A slunce nad obzorem,
Který je v nedohlednu.