Omluva

Chtěla bych se omluvit,
chápu, že se mnou nechceš mluvit,
chápu, že mi neodepisuješ,
alkoholika v životě nepotřebuješ.

Vím, že jsem to přehnala,
ráda bych ti to vysvětlila,
ale sama nevím proč –
v hlavě červotoč.

Proč jsem pila tak rychle?
Tyto chvíle ztichlé 
mě pomalu ubíjí,
každá minuta mě zabíjí.

A ještě víc mě ničí ta skutečnost,
že za vším stojí má osobnost.
Vím, že moje omluva to nezachrání,
ale chtěla bych aspoň jedno setkání.
Ani nevím, co bych ti chtěla říct,
ale vím, že jsem schopná se alkoholu zříct

za to, že uvidím zas tvůj úsměv,
a ty uvidíš můj šťastný zjev.
Nevím, co pro to mám dělat,
tak budu doufat a hledat,
že najdu dobrou cestu,
cestu k odpuštění.