Zpřeházená
Zpřeházená
Byla celá zpřeházená
byla nezřetelná v nesoutěživosti s časem
nohy a ruce jak perly rozkutálené - nehledané
v lesklý déšť - snad slz vykoulených
světlušky v očích pohasly
v nicotě již nezraní ji nic
z beznaděje vyplul měsíc
na bárce smíření
Komentáře (24)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk17.01.2025 14:55:20 Vivien
Tak v tomto textu, třebaže zařazeného do smutných, nacházím. Možná bych jí přála stát se do doby plavby na chvilku neviditelnou.
16.01.2025 21:24:54 uživatel smazán
Někde tam ten měsíc je.
16.01.2025 20:44:19 jitoush
...V tom "bezčasí" naberou se síly.....vyprázdní se a zasejc naplní......jako když ubývá a přibývá...a nic a všechno........i my jsme v tom věčném koloběhu.....a tak se vše proměňuje........zasejc se pookřeje.....Ji./úsměv/
15.01.2025 15:03:48 KarMa
možná ten měsíc změní zpřeházenou... mně kolem úplňku začalo být lépe
15.01.2025 15:16:39 Rafinka
Nevím, zda úplněk na mne nějak působí... ale svítí aspoň nadějí.
Moc děkuji.
15.01.2025 14:34:14 šuměnka
..kdo nesoutěží s časem
vždy je zřetelný - pro ty - kdo vnímají
na bárce smíření naděje zdá se
vyplula k Měsíci potají :)*
15.01.2025 14:24:34 cappuccinogirl
Byla celá spřeházená?
Možná...
Ale byla i tím pořád tak krásně svá...
Dary pro ni:
Od Nesoutěživosti Čas jí věnoval nadhled, ten jí pasuje,
a světlušky - ty jen odpočívají, aby očím dodaly třpyt rarášků, těch hravých
nicota pozvala ji na šálek horké čokolády a řekla: rafinko, už dlouho jsem se necítila takhle plná, díky
a beznaděj ? kdepak ta řekla - děvče, ty a ke mně? huš kuš, pluj s měsícem, kdo smířit se dokáže, ten ať smíření taky šíří**
Nádherné dílko, smutek psal, smutek vstal...a šel zas - dál, Rafi*
15.01.2025 14:30:58 Rafinka
Moc děkuju za nádherný komentík, tolik mne potěšil, že i úsměv se dneska poprvé malinko nesměle objevil ;-)
15.01.2025 14:04:58 Ywach
Doufám, že se přeskládá zase dohromady.. je to smuténkové, ale nádherně napsané, Rafinko. Tvá poezie se mě dotýká.. tam uvnitř.
