Katarze v lehké váze

Nadýchám pár promile na okno
umělecky toho využiju
prstem nakreslím Monu Lisu

bez náznaku úsměvu

si sundám svetr
hodím ho na zem
a mám další důkaz

že svět je naruby

Na skříni zahlídnu mouchu
nevylučuju že má výročí úmrtí
viděl jsem ji tam i vloni

"Já možná žiju, ty sračko!"

vysměju se jí do ksichtu
který ani nevidím
naklonim svět
na svoji stranu

věnuju tělo peřinám
hada co v keři mám

už mě lákají
snové volavky

dám to nasyrovo
bez ukolébavky

Ráno moudřejší večera ...
... je jen vyšeptalý přísloví