SAMOTA

Cestou rovnou kráčím
V celém temném lese jen svůj odraz zračím

Vodní hladina zdá se býti
Náhle jediný důvod k mému bytí
Nikde živáčka
Nikdo zde není
Co s tím dělati?
To já však nevím
Totiž
Osamělá si přijdu
Stejně jako loď přikotvena ke dnu

Dno či klec?
Moře a nebo les?
Odpověď vím že není
Ať jsem kde jsem
Má duše i přes to stále zde vězí

Vězím tu I JÁ ztracená sama
Věčně usínaje s nadějí ze záchranného lana
Chci najít cestu, mapu
Možná návod ?
Jak dostat se nakonec
Jak dosáhnout v právo

Chci znát oči zářící v těch svých stejně jako odraz na jezeře pyšnícím se příběhem jen a pouze mým