Prázdné místo
Prázdné místo
Ne, neohlížejte se, Paní,
spatříte jenom prázdné místo;
louku a les, oblohu čistou,
po mně však nikde ani zdání.
Ne, nepostrádám vychování,
pouze o Vás se trochu bojím.
Kde dřív jsem stával, nepostojím,
poprvé zklamu a to raní.
Byl jsem tu zrána s první rosou,
kdy slunce jenom slabě svítí
a trhal pro Vás luční kvítí,
když přišla náhle kmotra s kosou;
ta - odpusťte, kdo by to čekal -
odvedla si mne do daleka.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
To je ale silná a krásne smutná báseň! Úplne ma pohltila tá krehkosť a zároveň oddanosť!
12.05.2025 06:10:13 | IronDodo
Wow...no teda
mi to nedá
musím říct, že je to báseň krásná
i přesto, že tady kmotřička kosila - zčista-jasna*
11.05.2025 19:51:50 | cappuccinogirl
Byl tady teď, no právě tady stál…
A kolem louka, les i modro oblohy
Co událo se duši nebohý
Kam zmizet moh´ či kam se vlastně dal?
Není tu nic, dokonce ani zdání
Jsem trochu zmatená a posmutnělá
Už nevím ani, co jsem vůbec chtěla?
Jen sama tu - klas květu prsty hladím
Už zmizela i ranní rosa trávy
Slunce už v nadhlavníku vypaluje list
Kam odešel, aniž by dal mi zprávy
Kdo bude doteky mé nyní tiše číst
Všechno je tajemné jak dravá řeka
A On šel beze mne tam do daleka...
11.05.2025 13:31:30 | šuměnka
Velice děkuji. Je to zvláštní. Člověk čtvrt roku nic nenapíše a pak se jednoho dne probudí a vypadne z něj takováto podivnost. S podvědomím nic nenaděláš. Jedna opravdu kvalitní autorka tvrdí, že ona nic nevymýšlí, jen zapisuje, co přijde odněkud shora. I o tomto textu by se to dalo s úspěchem tvrdit.
A moc děkuji za ten sonet.
11.05.2025 15:51:42 | Green
