Osamocen

V hlubině jsem sám
Marně hledám pevnou zem
Od níž odrazit se mám
S myšlenkou, že na dně jsem

A tak klesám hlouběji
Bez ochranné vesty
Zvuky světa hluše znějí
Docházím na konec cesty

Jinou cestou půjdu nyní
Cestou plnou samoty
Cestou těch, co se sami viní
Do mého nitra prázdnoty

Do temna v zákoutích
Co číhá v každém tunelu
Co každého člověka zarmoutí
Do temna bez barev pastelu

Sám jsem tou temnotou
Co ničí všechnu krásu
Pohybující se temnou hmotou
Co přináší jen pouhou zkázu

Jsem ďáblem v svojí temné duši
Ničitelem lásky
Jenž slzy si bezradně suší
Velitelem zlobné chásky