Jiskra naděje

Ztratila jsem domov, nemám, kam jít,

ve tmě hledám světlo, jež mi ukáže cestu

K tomuto činu sbírám velkou odvahu,

věřím, že najdu sílu, která mě povznese vzhůru

 

Kde dříve jsem měla domov, tam ho nemám,

zůstaly jen stíny, co mě v náručí svírají

Ticho mi šeptá, že všechna naděje mizí,

srdce bolí, když ztratím všechno, co jsem měl

 

Padám dolů, hroutím se jak domeček z karet,

nemám sílu dál kráčet, jak bílý pták uvězněný ve zlaté kleci

V srdci touhu po volnosti, jež těší a bolí,

ale vítr mě unáší, a já se ztrácím v šeru noci

 

Doma mě to dusí, dlouho to tu nevydržím,

jsem tu jako ve vlastním stínu bez volného dechu
Chci uniknout, rozletět se daleko,

ale klíče ke svobodě mi v rukou drží Ti, co mě ovládají

 

Přesto v srdci plane jiskra naděje,

že jednou vypukne slunce, že zbavím se pout

I když teď jsem stále lapená v temnotě,

věřím, že najdu cestu ven, k svobodě a světlu