Beznaděj

Vtírá se do kůže a strašně svědí

tak jako myšlenky, které mi rodí

dává se na odiv jak dáma v baru

a čeká na příliv strachu a zmaru. 

 

Emoce živí a dává jim smutek

na první místo posouvá mozek

srdce se vzdálilo a bije na poplach

stáhlo se, ranilo a budí strach. 

 

Odtekla odvaha, vyhasly oči

svět někam odplaval a v bouři končí

nastává zánik myšlenek mých

beznaděj koná a babrá se v nich. 

 

Ještě pár týdnů, měsíců, roků

a budu blízko do seskoku

z mostu či skály do hlubin času

budu tam hledat naději, spásu.

 

Tvé dlaně zmizely nehladí tvář

mám chuť se zocelit, ale jsem lhář

upadl jsem dávno v zapomnění 

beznaděj život na trosky mění.

 

Beznaděj. 

 

Zhudebněno na SUNO: https://suno.com/s/mSZ280Dgtl20m7Ko