Myšlenky volně ležící
na pohyblivém pásu
třídí je ztracená duše
proto se dost zmetků
dostane na pult
tvého slechu
mozek ve svěráku vydává
do vnitřního světa
zmatené příkazy
radost a smích
padá do nahromaděné žluče
tenké střevo
se vysmívá tlustému
to slepé všechno slyší
balí si pár věcí
a chce pryč
výroba citů přestává mít smysl
odběratelka ukončuje poptávku
zhasla tím veškerá světla
tlukoucí generátor pojede naprázdno
továrna se zavírá
občas se zavře, když se zdá, že city nejdou na odbyt
jenže ona je to mýlka
a jakmile se na to přijde
zas se otvírá...
se zrychleným dechem
honem zas na pult vykládáš
co máš...
a naděje v tom zmatku
velí duši - k lásce hleď
TEĎ:-)*
srdce je boss
a na dveřích továrny open**
15.06.2025 19:12:20 | cappuccinogirl
Lépe když je tělo logistické. Zabalené přijme a vydá. Velín má v kompetenci jen přijem, cestu, ne však vznik. Tělo bez vlastního názoru, ale ignorující možné zácpy střev.
Těžko si člověk vybere. Buď si hrdě naloží, nebo "jen" povrchně odlehčí svému žití.
Pěkně vystavěné téma do anatomie poezie.*
15.06.2025 18:13:55 | šerý