Hluboko mezi divokými řekami
nejsi ani vysoko mezi horami
strnulosti podlehla má vášeň
jako stavět hrad z písku, ale bez vody
a celé hrsti hrachu na zeď házet.
Z vrcholných chvil topím se v zkáze
lásky mé nejžalostnější fáze
slzy než štěstí hůře se mi zakrývají
úsměvy nutím si rozkazem
obraz života v sekci pozůstalí.
Hluboko mezi divokými řekami
zůstat sama vysoko mezi horami
ze snů živého tě vytvářet
co asi říkal bys, co já řekla bych
náš skvostný pohřební balet.
hrad z písku bez vody asi nepostavíš
to už se ví z dob kdy si kluci hrají s holčičkami na pískovišti
a ano vztekaly se
chtěly i bábovičky...
a pozdějc na pláži usměvavé baletky zatínaly prstíčky do písku
a kdo se tyčil jako hrad a potom řekl že je nemá rád
protože lásku chtěly držet ale jenom dík lesku od řetízku...
napsáno to je však pěkně
občas ten písek ze sahary doletí společně s kouřem
a zbarvuje měsíce smutkem*
16.06.2025 16:15:39 | J's ..
V tom případě mám ze saharského písku celé pískoviště…. A hrad se sype, ale nevztekám se :-) Děkuji za hezká slova.
17.06.2025 07:45:55 | karolinakarol