Poslední cesta

V duši rána,
která se jen tak nezahojí.
Dáváš se na cestu,
které se každý bojí.

Máš v očích strach?
A nebo smíření?
A ani v kole štěstí
osud se nezmění.

Slova nám dávno vyschla,
tak jako starý pramen,
pomalu dohořívá
v tvém srdci lásky plamen.

Jak slova psaná do písku,
jež smaže první vlna.
Zbyde jen pár otisků
a láhev vína, plná.

Hodiny dotloukly
a v duši zeje rána,
však už se otevírá
nebeská brána.
A k nebi odlétá
jen bílá vrána.

Poslední výdech,
v mysli jsi s námi stále
kniha je dopsána,
žít se však musí dále.