Kruh zrady 4.8.2025

Znovu a znovu

dokola a pořád,

zhroucení, nejistota, 

co nutí mě jen řvát.

 

Jednou a podruhé,

tak už se rozmysli

falešné naděje

to jediné co nechci.

 

Teď jenom klepu se

teď jenom brečím 

srdce své zlomené 

už jenom léčím.

 

Co mám mu na to říct 

znovu zas podruhé,

když nejsi připraven 

jinak to nebude.

 

Srovnat si myšlenky,

strach, úzkost, bolest jen.

Znovu a znovu

dokola to snášet jen.

 

Tak měl si říci hned

neskákat podruhé,

když stále tušils,

že jinak to nebude.

 

Jsi tu a nebo ne

mě už je to jedno,

hold budeš beze mne

i přes to všechno.

 

Radši ať nejsi tu,

radši budu sama,

než když tu házíš jen

s mýma emocema.

 

Jak se s tím vyrovnat,

kde najít odpověď, tuším, 

však nechci to,

jenom to dopověď.

 

Skláním se k tomu však 

už mi to pomohlo, 

jen jednou čarou pak 

uškodit nemohlo.

 

Jedna a druhá pak 

tak to být nemělo, 

vždyť je to jedno však, 

vše to otupělo. 

 

Všechen ten smutek 

ve zlomené důvěře 

mohl by zmizet teď 

jak v přímé úměře.

 

Zlomená důvěra 

zlomené srdce, 

to vše už bylo tu 

přišlo to prudce. 

 

Ze správných důvodů

 je mi to jedno. 

Neměl se zvracet jen

jít skrz to všechno. 

 

Zkusila jsem ti dát 

už jen tak zlomenou 

důvěru měla jsem 

sotva zalepenou. 

 

Snažila jsem se 

překonat, zahojit, 

věřila jsem, že 

jinak to může být.

 

Žádná obhajoba

ta k tomu není,

jenom si předstíral 

 své zaslepení.

 

To, že si věřil 

že se to zlepší,

to je jen risk,

nedůvěrečný.

 

Dobré, že úmysly?

To je mi jedno!

Konečně se rozmysli!

 

Důvod, ten je mi fakt

jenom u prdele!

Ať je, kdo chce,

tak ať stále si mele!

 

Myslíš, že s tímhle to

bude méně bolet?

Tak to jsi v omylu

už mnoho let.

 

Čin, který schová se

za záměr jiný,

nestane se pak však,

že následek zmírní.

 

Stále mě odkopl

je jedno jak,

bolet to bude přec

tak nebo tak.

 

Teď už jsi opravdu

vše pěkně posral.

Skočil jsi do toho

a všechno dosral.

 

Měl to říct kurva

hned na začátku,

já bych mu pomohla

spíše naoplátku.

 

Než jenom předstírat 

a pravdu zapírat, 

vzít si sakra čas,

nechat vstřebat zas.

 

Teď jsem z tebe v prdeli,

naštvaná, zlomená,

oproti dřívějšku 

ne tak moc zmatená.

 

Naposled slzy,

teď jenom vztek,

že jsi nic neřekl 

a zas utek.

 

Tak už si do prčic

myšlenky srovnej

a to vše špatné

hned pak odrovnej.

 

Nebyls tu, nejsi tu,

nebudeš, nechci,

s hlavou tvou zmatenou

nevědět co chci.

 

Jen zmiz a odejdi

vrať se jen tehdy,

stabilních 100%

najdeš-li někdy.