Až mlha ustoupí

Od slz mě oči pálí,

v tichu srdce stále bolí

Smutek mě silně ovíjí,

jako had se kolem plazí

Až mlha jednou ustoupí,

světlo v duši znovu vzplane

Snad bolest v dálce utichne,

klid mi všechny rány zahojí

Zhlubin se duše zvedá,

jak květ, co v dešti rozkvétá

Každý dech je tíchá víra,

že láska znovu přichází

V sdci se ticho mění v zpěv,

jak vítr hladí staré rány

Každý krok je nový příběh,

co z hloubky roste

Když se noc zas přiblíží,

už vím, že světlo nezmizí

V duši mi plamen tiše plane,

láska v srdci zůstává