Stíny minulosti 5.8.2025

Namlouvám si, přemýšlím,

co dělat s životem svým.

Teď pěkně jsi ho zamotal

s tím hezkým úsměvem tvým.

 

Přijít do života mého 

pak opustit, vrátit se,

co v té mysli jeho

mohlo tak ztratit se...

 

Proč myslels, že s návratem,

čas na rozmyšlenou krátký,

když hned poté obratem

stáhneš se zpátky.

 

Co v té tvojí hlavičce 

šrotuje špatně,

i přesto, žes nevěděl 

myslels jen matně.

 

Co myslel sis? snad,

že půjde po másle?

Zařídils tak, že 

šanci svou propásne.

 

Tak trochu uvažuj!

Použij smysly!

Proč skákals do toho

bez rozmysli?

 

Ublížils sám sobě,

ublížils mně,

vše není jen o tobě,

sám nejsi v té tmě.

 

Měl jsi mi něco říct 

stačilo mluvit,

slovíčkami rozplíst

a zátěží ubýt.

 

Teď stal ses člověkem,

kterého nechci 

viděti ho světem 

tak, jak já chci.

 

Teď jsi typ člověka,

jemuž se vyhýbám.

Teď jsi typ člověka,

jehož si nevšímám.

 

Teď jsi typ člověka,

který mě zradí.

Jsi jako bývalí 

kamarádi.

 

Jsi ten typ člověka,

kvůli kterému nevím,

k problémům s důvěrou

stále jen hledím.

 

Jsi ten typ člověka,

co přemlouvá stěží,

vyvolá pocit zda

můžu mu věřít.

 

Jsi ten typ člověka,

který mě utěší,

že není stejný jak

ti, co to neřeší.

 

Jsi ten typ člověka 

s planými slovy,

co falešné řeči pak

hodí do vody.

 

Jsi ten typ člověka,

co mi jen lže,

co mi jen namlouvá 

pak zapře vše,

všechny ty sliby

pak mění se v chyby,

člověk, u kterého 

říkám „Co kdyby?"

 

Stejný, jak ostatní 

všichni stejně špatní,

jsi další zrada,

já měla tě ráda.