Anotace: Výlev dítěte ve mě (je to stará báseň, mohlo mi být 13let)
S pláčem usínám, slzy se linou,
Už zase vzpomínám, jaké to bylo.
Když jsi byl s náma, zas celá rodina,
My, ty a Máma, byl jsi můj hrdina.
Pak opustils nás, poslal nás do háje.
Utekli jsme od tebe do ráje.
Teď lépe je nám, i když se mi stýská,
Maminku mám a ta je mi blízká.
Je to smutné už brečím zas,
A vzpomínám, jak dítě měla jsem v očích jas.
Hraješ si s kočárkem, na klíně sedíš,
Myslíš že všechno v pořádku je.
Máma tě volá a ty k ní běžíš,
V tu chvíli tě pravda šokuje.
Všechno je jinak než se ti zdálo,
Je to strašné a není toho málo.
Otec není hrdina, ale padouch zkažený,
Nezajímá ho rodina, ale cizí ženy.
Rozpadl se mi dům z karet,
Rozpadl se celý sen.
Slzy zas padají na ret,
Kéž je to moční můra jen.