Vnitřní hlas 14.8.2025

Vnitřní hlas 14.8.2025

Už chvíli nic jsem napsala,

na papír nic nedala.

Divně ale dobře však 

začínám se cítit tak.

 

„Sejde z očí, sejde s mysli."

Možná toto rčení kdysi

mělo pravdy kousek,

i když jen o fousek.

 

Začínám si všímat stále,

že můj život půjde dále,

s tím vším já se vyrovnám,

svůj život si urovnám.

 

Nelpím přece na něm jen,

mohu i tak chodit ven,

vyrazit do přírody,

užívat si svobody.

 

Začínám si sebe sama

vážit více tak,

musím přece odprostit se

ani nevím jak.

 

Stále ovšem sjíždím fotky,

sjíždím jeho videa,

stále říkám „chci ho zpátky"

to je moje idea.

 

Vzpomínky se vytrácejí 

jak stromy co pokácejí,

stále si jich ale vážím,

držet i tak jich se snažím.

 

Z mikiny a z toho zmatku

jediné co zůstalo,

to, jak jeho vůně zmizla

to mě ale dostalo.

 

Dříve mohla vnímat jsem ji

stačilo jen přivonět,

cítit ho jen na chvíli i

byl k tomu dobrý podnět.

 

Stále hoří ve mně láska,

touha, co se neskrývá,

stále chci být jeho kráska,

vztah s ním dobru nabývá.

 

Ovšem když já představím si,

že to někdy přijde,

najednou extrémní úzkost,

vím, že to nevyjde.

 

Zklamání zas znovu může 

přijít od tohoto muže,

po pár dnech pak říct:

„promiň,“ nikdy víc.

 

A i kdyby neskončil hned

jak dlouho to vydrží,

tenká pouta, nejistota

provázek neudrží.

 

Neměla ho zablokovat,

měla jsem ho podporovat,

měla jsem mu pomoci

s tou hromadou emocí.

 

Chci se snažit 

sebe vážit.

Já však cítím jeho,

nikde žádné „nech ho."

 

Říkám „řiď se rády druhých,"

vždyť jsou ve svých vztazích tuhých,

závazných a fungujících 

dlouhodobě trvajících.

 

Jenže dělat to co oni,

to mi prostě jen nevoní,

tak se ho snaž ignorovat,

dlouhodobě zablokovat.

 

Být naštvaná, uražená,

možná dělá každá žena,

v tomhle já fakt tápu,

jeho pohled chápu.

 

Tohle prostě nejsem já,

v mé mysli se to nedá.

Nechci pomstu, jenom pravdu,

i když způsobil jsi zradu.

 

Soucit ve mně hoří stále,

já ta špatná jsem teď dále,

urazit a nechápat,

nechat ho špatné tápat.

 

Nechat myslet, že jsem kráva 

a že žádná jeho zpráva,

i když byla promyšlená 

stále jsem jen namyšlená.

 

Já mám prostě jenom pocit,

že to co mi radí,

nejsem to já, vím to přeci 

sama sebe zradím.

Autor KáčaMája, 18.08.2025
Přečteno 35x
Tipy 5
Poslední tipující: IronDodo, cappuccinogirl, mkinka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

...dej na svůj vnitřní hlas, i když jsou naše rozhodnutí občas chybná, JSOU NAŠE*

18.08.2025 16:45:36 | cappuccinogirl

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel