Tisíc melodií, žádných not

Sedím, mlčím a poslouchám tu píseň,

píseň tisíc melodií, ale žádných not,

co probouzí v duši vroucí vášeň,

ale přeci nemá žádný život.

Je tichá jako smrt sama,

přesto je to brána.

***

Která otevírá tvoji duši,

uši stále nic netuší,

ale srdce zase buší,

tvoji pravdu pokouší.

Tvůj reálný pohled otevírá,

abys viděla čistou pravdu.

***

Ona zní dokola a dokola,

ale stále nic nevnímáš.

Cítíš život, nová kapitola –

co se děje, říkáš.

***

Teď stačí, abys poslouchala

to ticho, co ale skrývá

tisíc melodií a stále žádné noty.

Stála v tom tichu zaživa,

vnímala končící stav samoty.

***

Tak ten tiše sedíš v tichu,

ale ty vnímáš tu melodii,

co probouzí časy smíchu,

co pouští životní energii.

Ostatní slyší prázdné noty,

co otevírají jen prázdnotu,

a v hlavě ticho temnoty,

co pouští životní samotu.