Smutná

Někdy v potu skrze slzy,
vstříc mlhovině vlastní mysli,
něco si namítám, něčemu nevěřím,
do hlavy mi derou se nesmysly.

Nebo někomu nevěřím?
Smutné...
Já jsem smutný.
Mé charisma je tryzna.
A dojem?
Ztracený pojem.

A ty jsi to věděla,
přesto jsi postála u dveří srdce mého.

Však zámek dveří zrezivěl,
panty zatuhly.
Smutné...
Smutný jsem.
Přeji ti, upřímně,
mnoho štěstí…