Kdyby tak existovala
lidská
náhradní náplň
zrovna dnes bych ji
vyměnil
abych stačil životu
Nehýbu končetinami
jako bych se bál
že naruším vzdušný prostor
a přijde odplata v podobě
křečí
složitého pádu
bezvýznamných gest
Nemluvím
to mi dává nejvíc zabrat
některá slova musím mít
připoutaná řetězy
k hlasivkám
ale stále mám sny
nemusím kvůli nim
s nikým spát
mozek promítač
mi je pouští přímo
na plátno mé lebky
a tak nechápu
jak můžou být tak daleko