Procesí upatlaných lží
prochází kolem tvých úst
mnohé padají na kolena
a prosí o trochu uvěření
nejsem nemilosrdný
jen unavený
hlava mi již nedokáže ani přikývnout
Ze země sbírám odvahu
a lepím si ji na tělo
vypadám jako strašák
co vyplaší jen svůj pohled
chci citově vyšetřovat
předvést k výslechu tvůj
svalový orgán se čtyřmi dutinami
jenže se bojím prázdných odpovědí
po kterých tě stejně zase obejmu
taky mám chuť teď obejmout
a probudils to ve mně ty...
mám tolik ráda tvý psaní
vždycky osloví
vždycky něco dá
ať je to do smutna či do vesela
ale nejradši mám, když si poodstoupíš
a přesto dokážeš dát tomu textu jiskru, ze sebe*
29.10.2025 22:33:48 | cappuccinogirl