V ŇADRA ANDĚLSKÁ KŘÍDLY MÁVNI

Cesta se stáčí úvozem

Jak daleko ještě

Konejší a chladí zem

Mezi kapkami deště

 

Světle zelená louka

Raději jdeš a anděl Ti zpívá

Vlní se klásky trav

Jeseň zádumčivá

 

V neslyšeném pláči

V tichém smutku Liter sténá

Jen sotva bezelistý strom

Nejsou ústa, srdce němá

 

U bran poeti starodávní

S cípkem božského světla

V ňadra andělská křídly mávni

Aby Tvá duše vzlétla

 

Noc až padne ke dnu

S očima hlubokýma jako moře

Dáme si jinde ještě jednu

Po „mapatovsku“ na ostří nože

 

Z veršů spletených v oblaka

Co vysmýčí kouty samoty

Kramflíčky zaťukají verše tuláka

Neb nikdo je neumí, jako Ty

 

Vládíku…

 

ČEST TVOJÍ PAMÁTCE! ***:-))***

 

 

 

 

budu vděčná za jakékoliv připomínky, či návrhy na úpravu. je šitá horkou jehlou, jak cítila jsem potřebu vzdát mu hold, ale nedokážu teď posoudit... a vítám jakýkoliv názor, kritiku, děkuji moc... taky nebyla jsem jsi jistá těmi ňadry a hledala, jestli andělé je vůbec mají... uff, ale snad by se Vládíkovi líbilo... můžu něco zkrátit nebo vynechat...