Přišel jsi, přišel jsi sem, přišel jsi na tuhle zem, abys řekl nám všem, že Tvoje láska, Tvoje srdce, je tu pro nás jen.
Tvůj úsměv a Tvůj šarm, je však bohužel jen klam, páč tvé tělo cítí žal.
Tvá mysl cítí žal a my nevíme jak naň, jak říci ti, že není třeba platit tak vysokou daň.
Společně přemůžeme každý strach, odeženem neúspěch, zlobu i životní krach. Věř, že stačí říct a můžeme pro Tebe i oblaka snýst, zkusit žal Tvůj nýst, podělit se o něj a sdílet tak Tvůj úděl, Tvoje rozhodnutí jít, odejít, kde s Tebou nemůžeme být. A přece, tak moc tě chceme zpět, už je pozdě na těchto pár vět, však nemůžeme oněmět, jinak zhroutí se nám náš svět.
Odpusť nám naši nevědomost, chcem vrátit čas a Tvou rozhodnost, vzít tě za ruku a oddálit ten čin….. už to nejde, já vím. Můžem jen vzpomínat a lidi kolem více vnímat, a spolu dál osud přijímat. Osud, který nám tě vzal a pak chce, ať jdeme dál....bez Tebe, jen kráčet, kráčet tam, kam nás nikdo nepozval.
