Často se ptám, co se mi to děje,
proč do mě někdo hází tolik beznaděje?
Bože, proč mi to děláš, proč to tak bolí?
Proč je každý den jak na bitevním poli?
Už asi znám odpověď, už to vím,
nemůže za to nikdo cizí.
Nemám už jiného přání víc,
než že moje duše s klidem mizí.
Já nejsem ta prokletá, jsem tou kletbou.
Nejsem ve tmě držená, jsem tím stínem.
Já nejsem ta otrávená, jsem tím jedem.
Nejsem tou obětí… já jsem tím vrahem.